Datové schránky jsou jedním z horkých "IT témat", kterým nyní žijí podnikatelé a státní úřady. Bohužel se ukazuje, že někteří si jich všimli až příliš pozdě, a že ani jejich provozovatel neudělal při zavádění všechno, co by měl.

Datové schránky jsou od 1. listopadu 2009 povinnou komunikační cestou pro zasílání zpráv mezi orgány státní moci a podnikatelskými osobami. Fyzické osoby, tedy například živnostníci, nemají povinnost si Datovou schránku zřídit, nicméně pokud chtějí, tak mohou.

Začněme naši glosu dobrou zprávou - podle ministra Peciny je spuštění ostrého využívání Datových schránek úspěšné, protože za první dny (do čtvrtka) bylo vyzvednuto přes 80 % odeslaných zpráv. To je opravdu pozitivní údaj, zvláště vzhledem k tomu, že automaticky musela Česká pošta na začátku ostrého provozu aktivovat skoro 50 % Datových schránek orgánů státní moci a přes 70 % Datových schránek firem (viz. Datovou schránku si neaktivovalo 47 procent orgánů veřejné moci).

Když se podíváme na zmíněné údaje o automatické aktivaci, je zde pro mne zarážející vysoký podíl státních úřadů, které si Datovou schránku včas sami neaktivovali. Z toho totiž jednoznačně vyplývá, že si nemohli práci s Datovou schránkou vyzkoušet a mohou zde nastávat značné "zádrhele" v práci s ní. Je to s podivem hlavně pokud si uvědomíme, že to je stát, kdo Datové schránky zavádí, a že doba, po kterou bylo možné Datové schránky vyzkoušet, byla několik měsíců.

Hodně medializované jsou pak stížnosti soudů na problémy se zaváděním. Zde to ovšem opět vypadá spíše na nepřipravenost způsobenou liknavostí stěžujících si soudů, které dopředu o zavádění věděli s dostatečným předstihem, ale nedokázali se připravit ani personálně ani technologicky. Jednoznačně na tento důvod ukazuje také to, že jsou soudy, které žádné problémy nemají a ohlásily naprosto hladký náběh na používání Datových schránek.

Ponechme stranou legislativní problémy, jako je nutnost tisku a skenování dokumentů, které snad budou do budoucna vyřešeny a zaměřme se na problémy technického řešení Datových schránek.

Jedním z těch zásadních je nutnost použití proprietálního řešení 602 XML Filler, který defakto efektivně znemožňuje proklamovanou výhodu možnosti využití Datových schránek odkudkoli, kde je přístup k internetu.

Druhým zásadním IT otazníkem je zcela nevhodně zvolená doména pro provoz Datových schránek. Byla totiž využita generická doména INFO, nad kterou za prvé nemá stát jako provozovatel pořádnou kontrolu, a za druhé porušuje standardní zvyklost využívat české národní domény CZ. Co hůře - provozovatel Datových schránek nedokázal ani to, co by zvládl i podprůměrný tvůrce MFA webů - zaregistrovat si současně doménu druhého řádu i nad českou národní doménou. Toto pochybení vyvolává bezpečnostní problémy, a provozovatel tak musí následně vynakládat další prostředky na kampaň upozorňující uživatele, aby využívali jen domény datoveschranky.info, ani to ale není zvládnuté správně, protože přihlášení směřuje uživatele zcela nepochopitelně na další doménu (tomuto problému se pěkně věnuje například Jiří Peterka ve svém článku Česká pošta neví, kde má datové schránky).

Třetím zásadním IT otázníkem je použití nedůvěryhodného vydavatele bezpečnostního certifikátu pro přihlášení k Datové schránce, kde místo přechodu na jiného vydavatele a odstranění bezpečnostního otazníku pro uživatele, radí provozovatel Datových schránek "vše odklikat", což je opět amatérismus, který by v této sféře neměl co dělat.

Celkově bych tedy hodnotil zavádění Datových schránek jako chvályhodný počin, který ovšem měl být lépe připraven na straně provozovatele a důsledněji prosazován vůči orgánům státní moci. Pokud by tým připravující Datové schránky konzultoval jejich zavádění se skutečnými odborníky, nemohlo by dojít ke zbytečným přehmatům, které nyní zbytečně, i když oprávněně, vyvolávají kritiku. Doufejme, že se podaří tyto problémy vyřešit co nejdříve a Datové schránky opravdu přispějí ke snížení byrokratické zátěže jak u podnikatelů, tak u úřadů, a urychlí a zjednoduší jejich vzájemnou komunikaci.