Už jste někdy skenovali nebo kopírovali knihu? Například "Proti všem" od Aloise Jiráska? Pokud ano, tak víte, o jak náročnou práci jde, pokud chcete kvalitní výsledek.
Slovo úvodem
Když si člověk uvědomí, kolik knih čítá lidský fond a kolik z nich bylo již převedeno do podoby jedniček a nul a zveřejněno na internetu, nestačí se divit. Uchovat dědictví v podobě mnohdy unikátních děl v jejich klasické podobě je nesmírně náročné nejen na lidské zdroje, ale především finanční. K čemu je kniha, když si ji nelze přečíst? Mnozí z vás si ještě mohou z lavic základní školy vybavit téma Alexandrijská knihovna.
Před čtvrtstoletím se začaly objevovat první snahy o obnovení slávy Alexandrijské knihovny, avšak trvalo řadu let, než bylo rozhodnuto začít projekt realizovat. Základní kámen nové budovy položili 26. června 1988. Slavnostně otevřena byla 16. října 2002.
Jedenáctipatrová budova válcovité konstrukce má zvláštní oddělení pro děti, mládež i nevidomé. Bylo zde založeno muzeum vědy, muzeum kaligrafie či laboratoř pro restaurování a údržbu starých tisků. Vstupní investice činila 200 milionů dolarů, roční provoz je odhadován na 1,6 milionu dolarů.
Největší starostí několika stovek zaměstnanců zůstává zajištění růstu knihovního fondu a digitalizace získaných knih. Kapacita knihovny je asi osm milionů svazků a odbornou veřejností je teprve jeden milion považován za dostatečný pro knihovnu takových rozměrů.
K čemu je, když o ní nikdo neví? Jen na ni lehce usedá prach a staletí podřimuje v regále, aniž by si jí někdo všiml. Knihy, které máte doma v knihovně, slouží mnohdy pouze jako doplněk, součást nábytku. Kniha ve veřejné knihovně oproti tomu mnohdy projde tolika rukama, že její životnost se pohybuje v měsících. Vydat některé knihy v určitém nákladu tak, aby nebyl ztrátový a aby byla zajištěna potřebná kvalita, je noční můrou všech nakladatelů. Čtenářů navíc kvapem ubývá a ti, co zbývají, jsou na druhou stranu stále vybíravější a náročnější. Digitalizované 21. století žádá novinky.
Staré je mnohdy až moc aktuální Možná se tomu budete divit, ale mnohé staré rukopisy vás mohou překvapit svojí aktuálností. Ne nadarmo se říká, že historie se opakuje. V některých oblastech například v pravidelných časových úsecích. Lidská paměť není nekonečná, a proto se lidstvo všemi silami snaží o zachování vědění ve všech možných podobách. Informace umístěné na elektronických médiích jsou pomíjivější než klasická kniha. Můžeme tak s klidným svědomím říci, že digitalizace knih je dobrým krokem, nikoli však jediným vhodným.
E-knihy, PDA a jiná mobilní zařízení, která máme na rozdíl od knihy stále u sebe, jsou velkým tržním potenciálem pro nakladatele. Neuvažuji však cenu. Digitalizované knihy E-book nám v zavazadle zabírají tak málo místa, že kdybychom měli místo nahradit knihami, které jsou na E-booku nahrány, museli bychom v mnoha případech vozit závěsný vozík s nosností 300 a více kilogramů (a bude hůř).
O jednom takovém elektronickém udělátku jménem Kindle jsme vás informovali v článku Elektronická kniha od Amazonu aneb Einstein za 180 Kč.
Šetří místo.
Můžete si změnit velikost a druh písma.
Můžete použít software na převod textu do řeči.
Můžete číst i při menším osvětlení díky podsvícení displeje.
Lépe se drží.
Jen jedna stránka, takže máte dokonalý přehled. Odpadá leckdy špatná čitelnost u hřbetu knihy.
Daleko lépe se udělá kopie knihy a v požadovaném množství.
E-knihy se dobře zálohují, skladují.
Elektronické knihy jsou díky internetu velmi dobře dostupné.
Chyby v textech mohou být velmi rychle a snadno opraveny.
Nespotřebovává žádný papír, inkoust.
Autoři mají možnost samostatně e-knihy vydávat a levně je distribuovat.
Možnost rychle vyhledat zadaná slova v textu v rámci celé knihy, možnost vyhledání významu slova.
Možnost vkládat poznámky a zvýrazňovat text.
Možnost umístění odkazů v rámci knihy.
Knihy nejsou nikdy vyprodány.
Jsou multimediální.
A nevýhody
E-kniha vyžaduje ke čtení další zařízení.
Spotřeba el. energie.
Cena zařízení sloužícího ke čtení.
Je mnoho formátů e-knih, které nejsou kompatibilní.
Pomocí DRM se může zamezit dalšímu nežádoucímu kopírování nebo třeba tisknutí.
Možnosti zobrazení těchto zařízení jsou ještě velmi omezené.
S obsahem může být manipulováno bez schválení autora.
Moravská zemská knihovna v Brně K digitalizaci knih používá několik přístrojů. Například zařízení Atlas pro digitalizaci vázaných předloh, v případě digitalizace grafik a map menších rozměrů využívají deskových skenerů, jejichž nevýhodou oproti zařízení Atlas, vybavenému digitálním fotoaparátem, je zejména nižší rychlost, výhodou je však možnost dosažení vyššího rozlišení a lepší rovinnost předlohy.
Mezi další vybavení, sloužící k digitalizaci tisku, patří např. HP 4670, Mustek ScanExpress A3, Plustek OpticBook 3600 (a 4600), Minolta Bizhub C350.
Z knižních skenerů o něco vyšší cenové úrovně stojí za zmínku BookDrive DYI a BookSnap, které jsou zajímavé tím, že využívají ke snímání pootevřené knihy shora dva fotoaparáty Canon (každý fotoaparát snímá jednu ze stránek).
Velmi zajímavá je i informace o nových modelech knižních skenovacích robotů, které si můžeme prohlédnout přímo v akci. ScanRobot , vyvinutý firmou Treventus Mechatronics, dosahuje rychlosti až 25 stran za minutu (1500 stran za hodinu).
Slovo závěrem Po zkušenostech s větším než normálním množstvím vody uvolněné z břehů našich potůčků a řek, se už dnes, pokud mají lidé rozum, nestavějí v záplavových zónách důležité objekty, kterými jsou bezesporu mj. i knihovny. Nová MZK v Brně je na kopci a například nově budovaný MZ archiv v brněnských Bohunicích je položen ještě výše. Vytvořit však národní systém a databázi již oskenovaných knih by nebylo na škodu. Některé knihy se digitalizují paralelně v mnoha knihovnách a podle mého názoru zcela zbytečně. Lidské zdroje by tak mohly být použity efektivněji, například na oprašování a přeskládání knih, které nikdo nikdy nečetl.
zdroj: MZK , wikipedia 
