Instalace a první spuštění
Co se týká české lokalizace, ICQ6 je dostupné s kompletní oficiální češtinou ve spolupráci s Atlasem, dva zbylé klienty je třeba češtinou vybavit dodatečně. Češtinu do Trilliana je možné stáhnout zde, do Mirandy potom zde.
První spuštění
Co se týče prvního spuštění, nejprve se podíváme na Trilliana.
Na začátku je třeba zvolit, jestli chceme používat Trilliana Basic nebo Pro. My si vybereme verzi Basic, která je dostupná zdarma, naopak verze Pro je placená, avšak nabízí samozřejmě funkce navíc.
Poté je třeba nakonfigurovat účet - tzn. zvolit si název, ikonku a služby, které budeme používat. Není však problém později službu přidat, proto není třeba tomuto kroku věnovat větší pozornost.
V dalším kroku je třeba zvolené služby nastavit - zadat přihlašovací údaje a hesla, popřípadě zaregistrovat se a vytvořit si nové účty. Po této proceduře můžeme již začít komunikovat.
První spuštění Mirandy IM je velmi podobné - na začátku si vytvoříme nový účet, poté si nakonfigurujeme služby, které budeme chtít používat. Zde bych se zastavil. Na rozdíl od Trilliana nám Miranda vyběr služeb, které chceme používat, nabízí již v instalaci, a proto je dobré se rozmyslet a nainstalovat si právě ty služby, které chceme - ostatní se později nedají vypnout či zapnout. Posledním krokem prvního spuštění je import kontakt listu. Pokud jsme již Mirandu používali, je možné si kontakty přenést, pokud nikoliv, kontakty se načtou z databáze ICQ.
Poslední na řadu přichází ICQ 6. Jeho spuštění je velmi jednoduché, neboť ICQ 6 nám nenabízí jinou službu než právě ICQ. Proto se první spuštění téměř neliší od normálního používání, je třeba pouze zadat ICQ číslo, heslo a vše je hotovo.
Ve výsledném srovnání tedy dle mého názoru vítězí Trillian, neboť nabízí zvolení používaných služeb až při startu a navíc je možné později přidat další služby. Pokud se tedy po čase rozhodneme používat další IM protokol, není nutné aplikaci přeinstalovávat, což by bylo nezbytné v případě Mirandy.
Program a funkce
Na začátku bych se zmínil o designu programu, což je pro mnohé uživatele záležitost nepodstatná, avšak pro některé naopak velmi důležitá. Myslím, že na prvním místě, co se týče vzhledu, je jasně ICQ 6, které má grafickou stránku opravdu velmi propracovanou. Na druhou stranu je ICQ náročnější na systémové prostředky oproti zbylým klientům, které jsou graficky jednodušší, avšak tolik nezatěžují počítač. Další možností, jak si vzhled přizpůsobit k obrazu svému, jsou skiny - na internetu jich nalezneme stovky.Pokud jde o samotnou komunikaci, všechny tři programy vycházejí z původního ICQ. Rád bych se tedy zaměřil na rozdíly mezi jednotlivými klienty.
Začnu opět Trillianem. V horní části hlavního panelu nalezneme klasickou lištu nabídek, odkud můžeme lehce ovládat celý program. Pod ní, pokud si budeme přát, může být zobrazen náš identifikační panel, kde se dozvíme základní informace o našem uživatelském účtu. Pod ním nalezneme lištu služeb, kde je každá služba reprezentována jinak barevnou tečkou (ICQ je zelené).
Posledním prvkem hlavního panelu je klasický seznam kontaktů, možná bych upozornil na to, že v něm není možné skrýt kontakty offline. Jde je pouze vytřídit do nové skupiny a tu posléze nechat sbalenou, což má sice v podstatě stejný efekt jako jejich skrytí, avšak je to poměrně neelegantní řešení.
Samotná komunikace probíhá ve všech třech klientech velmi podobně. ICQ a Trillian slučují konverzace do jednoho okna, v Mirandě máme každou konverzaci v samostatném okně. Každému vyhovuje něco jiného, já jsem zastáncem záložek. Ve způsobu posílání zpráv se jednotlivé klienty moc neliší, proto přistoupím k poslední části našeho srovnávání a to jsou funkce a nastavení.
Začal bych funkcemi, které využívá každý z nás, a to jsou tzv. stavy. ICQ a Miranda nabízejí velkou škálu ikonek a možností při nastavování stavů, naopak Trillian nabízí pouze textovou možnost vyjádřit, co děláme, pokud nejsme u počítače.
Co se týče možností nastavení, nejméně uživatelsky zajímavé je ICQ 6. Nabízí nastavení velmi málo věcí, a proto je relativně těžké jej personalizovat. Naopak zbylé dva klienty nabízejí k nastavení velmi mnoho. Škála možností nastavení Trilliana a Mirandy sahá od vzhledu okna konverzace, kontakt listu, přes skiny, pluginy třeba až k možnostem automatizace. Pro začínajícího či méně zkušeného uživatele jsou tyto věci nejspíše zbytečné, ale pokud člověk s klientem pracuje častěji a chce mít obsluhu pohodlnější, jsou tyto možnosti nastavení neocenitelné.
