Pozorování trendů v mobilech a technologiích obecně je velice zábavná a absurdní činnost. Vzpomínáte si například, když se všichni snažili vyrobit co nejmenší telefon s co nejpodivnější konstrukcí? A teď to porovnejte se současnou situací, kdy je vrcholným úspěchem výrobce gigantická placka bez tlačítek? Vzhledem k tomu, že tyto dvě skutečnosti dělí jen několik málo let, nelze popřít, že čas v tomto odvětví zkrátka běží rychleji, než ve zbytku světa. Rád bych vám teď ukázal některé z vln, které naplno zasáhly moderní trendy.
Rozlišení fotoaparátu
Mnoho z nás si asi pamatuje, když byl s velkým ohlasem uveden jeden z osudových telefonů švédsko-japonského výrobce, Sony Ericsson K750i. Hlavním tahákem tohoto černo-stříbrného telefonu, lehce připomínajícího cihličku, byl 2 mpx fotoaparát s autofokusem, schovaný pod dominantní stříbrnou krytkou. Ačkoliv se nejednalo o první telefon s tímto rozlišením, zaznamenal největší komerční úspěch a díky své robustní konstrukci ho u mnoha uživatelů můžete vidět ještě dnes.
Dalo by se říci, že pokaždé, kdy vývoj mobilních fotoaparátů poskočil na vyšší level, byl u toho Sony Ericsson, ať už jde o K800i se 3 mpx, či C905i s hodnotou 8 mpx. Jedinou výjimkou byl poměrně předražený a ošklivý, leč perfektně vybavený přístroj, Nokia N95. Té se podařilo v prodejních číslech rozdrtit modely ostatních značek, a to hlavně díky dřívějšímu datu uvedení na trh a lepším kancelářským funkcím (a ty byly kupříkladu pro SE půdou neprobádanou). Za konec ?megapixelového závodu? by se dalo považovat uvedení modelů Sony Ericsson Satio a Samsung Pixon 12. Ani jeden z přístrojů se neprosadil a vývoj technologií se již debíral jiným směrem.
Období trendu: 2005-2009
Významní průkopníci: Nokia N90, SE K750i, SE K800i, Nokia N95i, SE C905i, SE Satio, Nokia N8
Dotykový displej
V tomto případě není moc těžké určit telefon, který tuto oblast ovlivnil nejvíce. Ano, mluvím o iPhonu. Do jeho uvedení se většina výrobců soustředila na klávesnici a malé rozměry přístrojů a dotyková technologie byla výhradou neskladných, uživatelsky nepřívětivých PDA, k jejichž ovládání byl zapotřebí neohrabaný stylus. Ačkoliv první dojem z iPhonu byl spíše nedůvěřivý a ve schopnost využití takového přístroje v praxi taky mnoho lidí nevěřilo. Ale nešlo zpochybnit skutečnost, že když Apple s něčím přijde, většinou to slaví obrovský úspěch a zcela to změní tvář dané kategorie výrobků.
A stalo se. Vizi kompaktního přístroje bez klávesnice a s jednoduchou konstrukcí postupně převzali i ostatní výrobci a dalo by se tvrdit že sousloví "konkurence pro iPhone" už zlidovělo.
Postupně začali výrobci umisťovat všechny ovládací prvky do dotykových displejů, ačkoliv ze začátku pouze s odporovou technologií. U kapacitních displejů se zprvu jednalo o modely Samsungu a LG. V roce 2008 byl uveden T-mobile G1 od HTC, který byl zároveň premiérou pro platformu Android, na které dnes běží velká část telefonů s dotykovým displejem.
Další kapitolou vývoje dotykových obrazovek bylo jejich postupné zvětšování. Jako příklad jednoho z prvních telefonů, které svou úhlopříčkou překonali iPhone a zároveň využívali kapacitní technologii, byl Samsung i8910 HD, který oplýval úhlopříčkou 3,7 palců a mimochodem se zapsal do historie jako první mobil s možností natáčet HD video (1280x720). Významný pokrok pak zaznamenal asijský výrobce HTC, když vytasil svůj model HD2. Úhlopříčka se vyšplhala až na 4,3 palců a stanovila tak hranici, která zůstala dlouho nepřekonaná (nepočítáme-li tablety). K prolomení došlo až na podzim roku 2011, kdy HTC představilo dva modely, jeden s Androidem a druhý s WP Mango. Nelze samozřejmě opomenout supervýkonnou novinku od Googlu, Nexus Prime. Ten kromě 4,65'' úhlopříčky nabízí u displeje HD rozlišení, čímž překonal dosavadní primát iPhonu s jeho 960x640. Co se týče budoucích trendů, je možné, že hranice mezi tablety a telefony se bude postupně smazávat, jak naznačil Samsung Galaxy Note, který se v počtu palců vyšvihl na 5,3", jeho zařazení je tudíž sporné.
Období trendu: 2008-?
Významní průkopníci: Apple iPhone, T-mobile G1, HTC HD2, Apple iPhone 4, Google Nexus Prime
Procesor
Všechny firmy produkující mobilní zařízení již dávno pochopili skutečnost, že když chtějí vyvíjet zařízení, která by se mohla vyrovnat počítačům, musí klást důraz na ty samé atributy. A v tom případě je na prvním místě kvalita procesoru, který tvoří srdce celého zařízení a jeho frekvence má spolu s velikostí operační paměti největší vliv na rychlost a plynulost chodu přístroje. Výrobci dávali do smartphonů a PDA procesory skoro od nepaměti, ale za bod zlomu by se dala považovat frekvence kolem 500 MHz, která se poprvé začala objevovat kolem roku 2007 v již zmíněných PDA. Do té doby se většinou firmy ani neobtěžovali uvádět frekvenci. Po tom, co si na procesorech začali zakládat Samsung a HTC se svojí řadou Touch, ostatní velcí hráči se postupně také osmělili.
Dalším důležitým mezníkem se stalo již zmíněné HTC HD2, které jako první představilo v mobilním těle procesor s frekvencí uváděnou v jednotce Gigahertz. Velice oblíbeným se stal i další model od HTC se stejným výkonem, Desire, jež navíc oplýval větší pamětí ROM. Koncem roku 2010 se schylovalo k upgradu na 2 jádra, když LG uvedlo model Optimus 2X, které ale nestačilo na další novinku, na o něco později uvedenou konkurenci, Samsung Galaxy S II. Ten nabízel ještě větší výkon a komplexnější výbavu, díky čemuž se stal suverénně největším mobilním hitem roku 2011. Co se týče budoucího vývoje procesorů, čeká nás divoký rok. Samsung již potvrdil, že ještě letos hodlá pustit do prodeje telefony se čtyřmi jádry. Spekuluje se o tom taky u HTC, ale tyto dohady se doposud nepotvrdili.
Období trendu: 2007-?
Významní průkopnící: Mitac Mio A701, Samsung Omnia, HTC HD2, Samsung Galaxy S II, Samsung Galaxy S III(?)
Graf ceny produktu Samsung i9100 Galaxy S II poskytuje server Heureka.cz
